Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výskyt myofasciálních trigger pointů u pacientů s revmatoidní artritidou
Vítek, Jiří ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Bibliografický záznam VÍTEK, Jiří. Výskyt myofasciálních trigger pointů u pacientů s revmatoidní artritidou. Praha: Karlova Univerzita, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2014. 98 s. Vedoucí bakalářské práce as. Mgr. Zdeněk Čech Abstrakt Cíl Hlavním cílem této bakalářské práce je v pilotní studii zmapovat prevalenci myofasciálních trigger pointů (MTrPs) u pacientů s revmatoidní artritidou (RA). Metodika Celkem bylo vyšetřeno 37 pacientů, kteří byli rozděleni do tří skupin: 1) pacienti s RA, 2) pacienti s jiným revmatologickým onemocněním a 3) hospitalizovaní pacienti bez revmatologického onemocnění. Sledována byla četnost typických klinických znaků MTrPs - tuhého svalového snopce, palpačně citlivého bodu a lokálního svalového záškubu u 18 vybraných svalů. Výsledky Bylo prokázáno, že u pacientů s RA nekoresponduje věk s počtem MTrPs. Nebyl potvrzen předpoklad: rozdílné prevalence MTrPs u pacientů s RA oproti oběma kontrolním skupinám, snižující se prevalence MTrPs postupnou progresí RA, vlivu biologické léčby na prevalenci MTrPs, vlivu přítomnosti tzv. "aktivních kloubů" na prevalenci MTrPs, vlivu obtíží se spánkem na prevalenci MTrPs ani vlivu přítomnosti deformit a deviací kloubů na výskyt MTrPs u pacientů s RA. Závěr Bylo poukázáno na zajímavé rozdíly četnosti...
Srovnání triggerlytických účinků kombinované terapie a ultraelektrostimulace
Klesnilová, Eliška ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kavka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá účinkem dvou metod fyzikální terapie na myofasciální trigger point (MTrP), konkrétně je hodnocena kombinovaná terapie (TENS + ultrazvuk) a ultraelektrostimulace. Dále je zkoumáno, zda se uvolnění MTrP promítne na hodnoty tlakově algické citlivosti zřetězených svalů a je diskutováno využití kombinované terapie (KT) jako objektivizačního nástroje. Teoretická část práce se věnuje obecným i nejnovějším poznatkům o myofasciálních trigger pointech. Jsou přiblíženy možnosti terapie s důrazem na fyzikální terapii a transkutánní elektroneurostimulaci, jež tvoří základ pro kombinovanou terapii a ultraelektrostimulaci. Výzkumná část hodnotí efekt kombinované terapie a ultraelektrostimulace na skupině 12 probandů náhodně rozdělených do dvou podskupin. Pro objektivizaci jsou využity hodnoty tlakově algické citlivosti, vizuální analogové škály bolesti (VAS) a minimální intenzity elektrického proudu nutné pro vyvolání svalové kontrakce (měřené kombinovanou terapií). Ultraelektrostimulace se ukazuje jako účinnější metoda v hodnotách VAS, avšak souhrnně se výsledky nedají brát za statisticky signifikantní. Nepodařilo prokázat vliv uvolnění MTrP v m.trapezius na zřetězené svaly, stejně tak se neprokázala korelace mezi KT a dalšími měřícími nástroji (tlaková algometrie a VAS).
Myofasciální bolesti hlavy, jejich příčiny a možnosti fyzioterapeutické léčby
Beranová, Kateřina ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je psána formou rešerše. Cílem této práce je shrnout základní myofasciální bolesti hlavy, jejich příčiny a možnosti léčby formou fyzioterapie. Práce se zabývá porovnáním současných zahraničních vědeckých studií, zabývajících se nefarmakologickou léčbou bolestí hlavy. V první části tato práce popisuje jednotlivé typy bolestí hlavy a to především o bolesti, které je možné ovlivnit formou fyzioterapie. Jedna kapitola se stručně věnuje myofasciálním trigger pointům. V další části jsou vysvětleny fyzioterapeutické přístupy, dále jsou zde porovnávány jednotlivé studie s výčtem fyzioterapeutických technik, které se využívají a jsou značně účinné v léčbě bolestí hlavy jako je migréna, tenzní typ bolesti hlavy a cervikogenní bolest hlavy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ovlivnění myofasciálního trigger pointu pomocí aplikace suché jehly
Halatová, Jana ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Joachimová, Marie (oponent)
Historie terapie suchou jehlou svými kořeny zasahuje až do první poloviny 20. století. Vzhledem k obrovskému rozšíření problematiky myofasciálních trigger pointů ve společnosti se společně s jinými metodami dostává i terapie suchou jehlou stále více do popředí po celém světě. Tato bakalářská práce psaná rešeršní formou pojednává o možnosti využití terapie suchou jehlou při léčbě myofasciální bolesti a myofasciálního syndromu. V první části se práce zaměřuje na charakteristiku myofasciálního trigger pointu, v další části je podrobně popsaná samotná terapie suchou jehlou. Důraz je kladem na vysvětlení mechanismu účinku, popisu postupu, bezpečnostních zásad a možných kontraindikací. Následně jsou popsány techniky, které lze při terapii suchou jehlou aplikovat, a účinky, včetně možných nepříznivých, doložené vědeckými studiemi. Představena je také kazuistika pacienta, který by byl vhodným kandidátem pro tuto terapii. V příloze je přiloženo schéma, které popisuje možný návrh postupu při indikaci terapie suchou jehlou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Výskyt myofasciálních trigger pointů u pacientů s revmatoidní artritidou
Vítek, Jiří ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Bibliografický záznam VÍTEK, Jiří. Výskyt myofasciálních trigger pointů u pacientů s revmatoidní artritidou. Praha: Karlova Univerzita, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2014. 98 s. Vedoucí bakalářské práce as. Mgr. Zdeněk Čech Abstrakt Cíl Hlavním cílem této bakalářské práce je v pilotní studii zmapovat prevalenci myofasciálních trigger pointů (MTrPs) u pacientů s revmatoidní artritidou (RA). Metodika Celkem bylo vyšetřeno 37 pacientů, kteří byli rozděleni do tří skupin: 1) pacienti s RA, 2) pacienti s jiným revmatologickým onemocněním a 3) hospitalizovaní pacienti bez revmatologického onemocnění. Sledována byla četnost typických klinických znaků MTrPs - tuhého svalového snopce, palpačně citlivého bodu a lokálního svalového záškubu u 18 vybraných svalů. Výsledky Bylo prokázáno, že u pacientů s RA nekoresponduje věk s počtem MTrPs. Nebyl potvrzen předpoklad: rozdílné prevalence MTrPs u pacientů s RA oproti oběma kontrolním skupinám, snižující se prevalence MTrPs postupnou progresí RA, vlivu biologické léčby na prevalenci MTrPs, vlivu přítomnosti tzv. "aktivních kloubů" na prevalenci MTrPs, vlivu obtíží se spánkem na prevalenci MTrPs ani vlivu přítomnosti deformit a deviací kloubů na výskyt MTrPs u pacientů s RA. Závěr Bylo poukázáno na zajímavé rozdíly četnosti...
Hodnocení krátkodobého efektu aplikace rázové vlny na spoušťové body v myofasciálních tkáních
Novák, Jan ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Diplomová práce Hodnocení krátkodobého efektu aplikace rázové vlny na MTrP Abstrakt Práce se zabývá tématem aplikace radiálních extrakorporálně generovaných rázových vln do spoušťového bodu v m. trapezius pars descendens dominantní horní končetiny. Výzkumná část je randomizovanou částečně dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou studií, která na vzorku 28 probandů (rozdělených do terapeutické a kontrolní skupiny) hodnotí efekt terapie. Účinek byl objektivizován měřením prahu tlakově algické citlivosti, měřením rozsahu aktivního úklonu krční páteře a měřením maximální flexe zápěstí a 3. prstu (měřeno před a po terapii). Hodnota prahu tlakově algické citlivosti spoušťového bodu v m. trapezius se zvýšila v průměru ze 199 na 295 kPa (p = 0,025). Zvýšil se také úklon CP ve směru k nedominantní horní končetině a to v průměru o 3 stupně (p = 0,045). Práce dále zkoumá, zda dochází po terapii ke změně hodnot prahu tlakově algické citlivosti sedmi referenčních bodů vzdálených od místa aplikace. Hodnota prahu tlakově algické citlivosti těchto bodů se po ošetření zvýšila v průměru z 395 na 483 kPa (p = 0,032). Předpokládáme, že zvýšení hodnot PPT v referenčních bodech bylo způsobeno inhibičním systémem DNIC (diffuse noxious inhibitory control). Význam endogenní modulace bolesti a možnost aplikace rázových vln za...
Lokální změna diskriminačního čití nad myofasciálním trigger pointem
Homolka, Pavel ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Strapková, Zuzana (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem Lokální změna diskriminačního čití nad myofasciální trigger pointem bylo zhodnotit vztah lokální nocicepce ve formě myofasciálního trigger pointu k lokálnímu diskriminačnímu čití. Na základě teoretických informací byly experimentálně ověřeny hypotézy týkající se vztahu MTrP a dvoubodové diskriminace. Předmětem zkoumání byl trigger point m. trapezius pars ascendens. Lokalizovaný TrP byl klinicky hodnocen jednak z hlediska statických a dynamických faktorů, byla hodnocena jeho senzitivita mírou tlakově generované bolestivosti (práh tlakově generované bolestivosti) pomocí palpometru a kvalita dvoubodové diskriminace. Dále bylo hodnoceno jak provedená postizometrická relaxace změnila senzitivitu jak nociceptivní tak diskriminační. Diskriminační čití (práh zpozornění (AT-TPD), ustálený práh (SSV-TPD)) v regionu nad trigger pointem byl měřen strojírenským posuvným měřidlem s upravenými hroty o rádiusu 1mm. Celkem bylo vyšetřeno 23 probandů, z nichž 11 mělo současně diagnostikovanou přítomnost konstituční hypermobility. Výsledky práce potvrdily, že provedená postizometrická relaxace měla významný vliv na změnu prahů diskriminace dvou bodů. U probandů s bolestivostí šíje a hlavy byly nalezeny průměrně snížené prahy tlakové citlivosti trigger pointu v m. trapezius a zároveň...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.